Turné USA 2006
Pěveckému sboru Corale pod vedením sbormistrové Ivy Mimrové se nedávno podařilo podniknout úspěšnou cestu po USA (po 9 letech již druhou). Během dvou záříjových týdnů (13. - 28. 9. 2006) jsme se vydali ve skoro 40 lidech do partnerského města Rice Lake, do Madisonu, Chicaga a dalších míst, kde jsme dohromady uskutečnili přes 20 koncertů. Rice Lake a Žamberk jsou sesterská města a partnerské organizace na obou stranách (RLIFA a ŽIFA) čile spolupracují. Již mnoho let podporují například výměny studentů apod. Letos se pod delší přípravě podařil trochu větší projekt.
V Rice Lake jsme setrvali téměř 10 dní, ubytováni v rodinách (mnoho z těchto lidí již navštívilo Žamberk). Díky tomu jsme se stačili poznat a dost spřátelit. Program byl relativně náročný, často jsme měli několik koncertů za den a další aktivity. Přesto diváci odcházeli většinou úplně nadšeni. Na pódiu šla veškerá únava stranou. Všichni zpívali a hráli naplno. A že bylo co poslouchat a na co se dívat. Repertoár jsme většinou rozdělili na dvě části - české lidovky a světová muzika (gospely, boogie, pop, aj.). Na lidovky jsme se dokonce oblékli stylově do krojů.
Někdo nezasvěcený si může říct „Lidovky - vopruz…“, ale pravdou je, že se během chvíle líbily většině lidí a my v Coralích jsme si to dost užívali. Obzvlášť, když si Elsti nasadil šátek a sukni, převlékl se za Mařu a tancoval s Martinem po pódiu… To dostalo každého - děti ve školách, dospělé i důchodce. Každý se smíchy popadal (nás nevyjímaje). Na „mezinárodní“ polku Škoda lásky jsme občas vyrazili do publika a rázem se tancovalo po celém sále.
Během pobytu v Rice Lake ale bylo také několik dní trochu volnějších, kdy jsme jeli společně nebo s rodinami na výlety po okolí - na fotbalový zápas, na ryby, do historického skanzenu, pivovaru, na vyhlídkové lety, nakupovat apod. Nedaleko Rice Lake leží městečko Haugen, kde má mnoho lidí české předky. Dokonce tam stojí divadlo Ceska Opera House, a tam jsme měli rovněž vystoupení. Zajímavým doplňkem ke koncertům se stal krátký film nebo prezentace o Žamberku, který se promítal na plátno a lidé jej mohli dostat i jako DVD.
Se slzami v očích jsme se rozloučili se skvělými lidičkami v Rice Lake a zamířili jsme do Madisonu, resp. do blízkého Waunakee. Zde žije se svou rodinou Petr Kolářský, který pochází přímo ze Žamberka. Zde jsme vystupovali v kostele a na střední škole. Také jsme navštívili Madison (hlavní město státu Wisconsin, kde leží i Rice Lake). Zdejší kapitol je opravdu úchvatný a akustika je skvělá - při písni Široký hluboký člověka úplně úžasem zamrazilo.
Leč čas plynul a my směřovali dál na jihovýchod, a to do velkého Chicaga. Během cesty jsme se ještě zastavili u Sokolů v Milwaukee. Díky našemu řidiči school busu - příznivci silných motorek - jsme ale navštívili obchod s Harleyi a několik lidí dokonce mělo to štěstí a projeli se! V Chicagu jsme se setkali s Rev. Dušanem Hladíkem z České katolické misie a mnoha krajany, kteří do USA odešli před lety. Měli jsme možnost projít si centrum Chicaga a velmi zajímavým momentem bylo vystoupení na náměstí Daley Plaza, přímo před chicagskou radnicí.
Kdybychom sečetli počty diváků na všech koncertech, dostaneme se hrubým odhadem k číslu 4000. Rekordem v celé historii Coralí byl nejspíš koncert v Rice Lake High School - sál o kapacitě 830 míst byl úplně plný… Vyvrcholením celého turné byl však koncert v misijním kostele Panny Marie Svatohorské v Chicagu. Atmosféra se nedá popsat slovy. Takové momenty člověk nezažívá často. A to je myslím smyslem celého našeho snažení. Skrze hudbu rozdávat lidem radost, setkávat se s lidmi, být součástí týmu a společně si to užít. Naše cesta nebyla jen o tom, podívat se někam a zazpívat tam. Myslím, že všechny vnitřně velice obohatila, dala nám nové přátele, zkušenosti, nadhled… a úžasné zážitky a vzpomínky.
Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se jakkoliv podíleli na tomto projektu a umožnili, aby se tato úžasná věc proměnila v realitu.
PS: Zdá se, že se příští rok můžeme těšit na prvních pár exchange studentů z Rice Lake, kteří projevili zájem o studium u nás!
Odkazy na fotky a další články:
- Markét Petrů
Text původně vyšel na blogu bohous.log